Výkonovými testy se rozumí diagnostika různých dovedností a znalostí. Zjišťujeme jimi například inteligenci, matematickou či verbální zdatnost, pozornost, zvládání zátěže či jazykové dovednosti. Prakticky cokoli, k čemu můžeme přiřadit určitou číselnou hodnotu, lze testovat.
Výkonové testy se standardně dělí na testy inteligence, testy speciálních schopností a dovedností a nakonec vědomostní testy.
Testů inteligence existuje celá řada. Nejznámějším v našem prostředí je zřejmě WAIS (Wechsler Adult Inteligence Scale) a jeho verze pro děti WISC (Wechsler Inteligence Scale for Children). Jedná se o celosvětově nejužívanější inteligenční škály s více než padesátiletou historií a mnoha revizemi (ta aktuální je 4.).
Jako dalšího zástupce lze uvést taktéž známé Ravenovy prograsivní matrice, které operují s tvary a jejich skládáním místo slovní instrukce. Předpokládá se tak, že tvar je na rozdíl od písma a slov kulturně zcela nezávislý a tudíž by tento test mohl dobře měřit inteligenci např. u cizinců či negramotných.
Je ale nutné upozornit na fakt, že jakékoli hodnocení člověka jedním „číslem“ je velmi problematické a z mnoha úhlů pohledu i neetické. Inteligenční testy dávají jen velmi omezený vhled do kognitivních schopností jedince a neříkají vůbec nic o jeho osobnosti, emoční inteligenci, sociálním chování atd., což jsou pro dnešní pracovní prostředí podstatně důležitější charakteristiky než IQ. Nehledě k tomu, že v personální praxi bývá dnes inteligence zpravidla tím posledním prvkem, který by měl na výběr vliv. Testy inteligence tak nachází své uplatnění prakticky jen v klinické a poradenské praxi.
Testy speciálních schopností jsou pak na rozdíl od testů inteligence úžeji specifikované. Jejich účelem je měřit určitou funkci či dovednost. Může tak jít o měření technického myšlení, paměti, kreativity, uměleckého cítění, verbálních schopností apod. Specializované testy jsou také určeny pro diagnostiku organického poškození mozku například po úrazech či mozkových příhodách.
S tímto typem testů se můžeme setkat například u dopravního psychologa, který měří například pozornost, koncentraci, rychlost a přesnost rozhodování ve stresových situacích a další schopnosti, které jsou klíčové pro profesionální řidiče.
Výkonové testy také administrují personalisté, kteří hledají zaměstnance mezi uchazeči na určité exponované místo. Např. Dotazník zvládání zátěže tak může najít uplatnění při výběru manažerů, Test verbální zdatnosti pak u pozic, kde je zapotřebí být schopen někoho přesvědčit (např. u obchodníků), Test pozornosti může pomoci vybrat vhodného uchazeče na místa, kde je častá stereotypní činnost, Test sluchové paměti je vhodný pro telefonní operátory apod.
Poslední kategorie – testy vědomostí – mluví sama za sebe. V personální praxi není příliš běžné tyto testy využívat, neboť se předpokládá, že potřebné vědomosti získal kandidát na základě svého vzdělání a praxí. Tyto vědomosti se většinou ověří několika málo otázkami při přijímacím pohovoru. Nicméně i zde existují výjimky. Typické jsou tak testy z cizího jazyka, které dokážou s poměrně velkou přesností určit úroveň jazykových dovedností jedince po všech stránkách.
Výkonové testy bývaly široce využívány v personální i klinické praxi. Jejich využití je dnes typičtější ale právě pro klinickou psychologii. V personální praxi je nicméně vhodné uvažovat o jejich využití tam, kde nám mohou poskytnout zajímavé informace o uchazeči, které nedokážeme zjistit z běžného rozhovoru, a zároveň nám umožní srovnat jeho výkon s reprezentativním vzorkem populace. Své využití tedy najdou především u profesí vyžadujících specifické schopnosti a dovednosti.
